Mohu sám navrhnout svá díla do Seznamu děl nedostupných na trhu?

Návrhy do Seznamu může podávat autor nebo jiný držitel, resp. nositel práv (nakladatel, dědic apod.), dále kolektivní správce a knihovna. Návrhy se podávají prostřednictvím písemného formuláře, a to v elektronické podobě na adresu elektronické pošty dnnt-seznam@nkp.cz, nebo v listinné podobě na adresu:

Národní knihovna České republiky
Mariánské náměstí 190/5
110 00 Praha 1

Zásilku v obou podobách označte, prosím, „Seznam DNNT – Návrh – JménoNavrhovatele – Autor / Nakladatel / Knihovna“.

Mohu zakázat zpřístupňování svého díla?

Zásada, že autorovi příslušejí specifická autorská práva k jeho dílu, je po staletí přijatou součástí většiny právních řádů. Autor rozhoduje, zda a jak své dílo užije nebo k jakému užití díla někým jiným poskytne užívací oprávnění (licenci). Součástí uvedeného práva autora je právo na odměnu za užití díla.

Nedílnou součástí mechanismu rozšířené kolektivní správy obecně – a také konkrétní úpravy užití DNNT – je nárok autora (nositele práv) vyloučit takovéto užití svého díla (tzv. opt-out). Toto své rozhodnutí nemusí nijak zdůvodňovat, jeho základní kvalifikací pro takový krok je, že je nositelem práv k danému dílu. Musí jen Národní knihovnu ČR písemně vyzvat, s udáním titulu, ze kterého svůj požadavek předkládá, k vyřazení svého díla ze seznamu DNNT. K tomu může využít např. formuláře uveřejněného na webu Národní knihovny ČR nebo k tomu pověřit kolektivní správce, a to DILIA pro slovesná díla, OOA-S pro díla výtvarná všeho druhu. Individuální návrhy na vyřazení v elektronické podobě posílejte na adresu elektronické pošty dnnt-seznam@nkp.cz, nebo v listinné podobě na adresu:

  • Národní knihovna České republiky
  • Mariánské náměstí 190/5
  • 110 00 Praha 1

Zásilku v obou podobách označte, prosím, „Seznam DNNT – Vyřazení – JménoNavrhovatele – Autor / Nakladatel“.

Mohu knihovně zakázat digitalizaci svých děl?

V zásadě to je ve vztahu ke zpřístupňování v rámci NDK-DNNT možné tehdy, pokud dílo ještě nebylo digitalizováno na základě zákonného oprávnění.

Do Národní digitální knihovny jsou však zpravidla zařazována díla, která již digitalizována byla, a to na základě oprávnění digitalizovat díla, která jsou obsažena v knihovním fondu konkrétní knihovny, nebo pro archivní a konzervační účely, jež je obsaženo v autorském zákonu [§ 37, . 1 písm. a) a písm. c) Aut.z.]. Na druhé straně ale autorský zákon limituje zpřístupnění takto pořízených digitálních kopií.

Na jakém základě byla uzavřena licenční smlouva na zpřístupnění digitalizovaných děl?

Oprávnění kolektivních správců uzavřít ke zpřístupňování DNNT licenční smlouvu bylo zakotveno do autorského zákona v roce 2017. Zákonné ustanovení umožňuje poskytnout licenci na zpřístupňování DNNT široké veřejnosti na Internetu prostřednictvím knihoven. Následně kolektivní správci DILIA a OOA-S uzavřeli s Národní knihovnou ČR licenční smlouvy, které umožňují zobrazení digitalizovaných knih a periodik na terminálech v prostorách knihoven a také v chráněném přístupu pro registrovaného čtenáře knihovny i z domova či odjinud. Uzavřené licenční smlouvy neumožňují zhotovení tiskových nebo digitálních kopií uživatelem.

Využití principu „rozšířené kolektivní správy“ umožňuje užití díla (případně též souvisejícího výkonu umělce – souhrnně „předmětů ochrany“, jak je to známo zejména u audiovizuálních děl), aniž by bylo nezbytně nutné každé užití mnohdy složitě projednávat, současně však aby bylo zajištěno, že držitel, resp. nositel autorských práv obdrží náležitou odměnu.

Myšlenka využít takový postup v zájmu zajištění široké přístupnosti děl, která již nejsou dostupná, resp. opatřitelná na běžném trhu, ale obsahují svědectví o historickém, myšlenkovém a sociálním vývoji společnosti, se rodila v diskusích v prostředí evropských grémií v druhé polovině prvního desetiletí našeho milénia. V první řadě jako reakce na tehdy nové aktivity společnosti Google s motivací zajistit viditelnost evropské kultury v globálních sítích. Podrobněji o vyjednávání smluv.